Co to vůbec znamená slovo hazard? Pochází nejspíše z arabštiny, kde "az-zahr" znamená kostky.
Hazardní hry jsou staré jako lidstvo samo. Už jeskynní člověk je provozoval. Archeologické nálezy staré 40 000 let utvrzují vědce v tom, že hrál určitou formu dnešní hry v kostky-astralagus. (Nálezy kostek byly z kostí psů a ovcí.) Používal nepravidelně tvarované kameny o 4 různě velkých stranách se 2 kulatými konci. Postupem času byla každé stěně přisouzena jiná hodnota. Čím větší strana, tím menší hodnota, protože byla větší šance, že to na tu stranu dopadne. Vypadal zhruba takto:
Kolem roku 2300 př. n. l. vymysleli Číňané hazardní hru využívající hliněné destičky postupem času začali používat papyrus. Hra byla podobná dnešním kartám. Karty byly ručně dělané a proto si je normální vesničané nemohli dovolit. Byly tedy jakýmsi symbolem moci a bohatství. Samotné karty tak, jak je známe dnes pochází od Francouzů, kteří první balíček vyrobili v roce 1387. Boom nastal po roce 1440 díky Gutenbergovu vynálezu (=knihtisku)
MEZOPOTÁMIE, PERSIE, EGYPT
Okolo roku 7000 př. n. l. došlo k razantní změně životního stylu. Z pravidelně se stěhujících lidí byli rázem usazení zemědělci.
3000 př. n. l. byla v Mezopotámii objevena hra podobná dnešní hře vrhcáby (nebo-li backgammon).
V Persii (jako ve většině říší) byly nejrozšířenější kostky. Mytologie praví, že král Artarxerxesmédes a jeho matka Parysatis hráli kostky o otroka, který na příkaz krále sťal jeho mladšího bratra, který se pokusil dostat na trůn. Matka vyhrála a pomsta byla vykonána.
V Egyptě se ke hrám používaly 2 kostky a hrací plocha plná figurek. Kdo shodil více figurek, vyhrál. Poznáváte dnešní bowling?
Hrála se také hra "Sudá a lichá", kdy se mělo uhodnout, kolik kamínků skrývá v rukou protivník.
ŘECKO
Řečtí vojáci si krátili čas hraním kostek i přesto, že byla tato hra zpočátku v Řecku ilegální. Později se pomocí těchto "her" i soudilo. Odsouzenec si mohl vytáhnout buď černý nebo bílý kámen. Tradicí však bylo, že ani jeden z možných kamenů nebyl bílý, aby se předešlo nechtěnému propuštění odsouzence. Sázelo se i na Olympijských hrách.
Za vynálezce hry v kostky v podobě ne moc odlišné od té současné je považován hrdina Paladémos.
ŘÍM
Římané přebírali hry (podobně jako většinu "své" kultury) od Řeků.
Ze starověkého Říma jsou známy především příběhy císařů, kteří hazardu propadli. Klaudius nechal přestavět svá nosítka tak, aby měl více prostoru na házení kostek. Caligula musel zabavovat majetek bohatým, aby pokryl dluhy své říše, které způsobil gamblerstvím. Klaudia od Caliguly dělilo to, že byl dobrý hráč, který nepodváděl.
Za vrcholné slávy římského impéria zákonodárci dokonce rozhodli, že všechny děti musí být učeny tomu, jak správně házet kostky.
Objevila se zde také hra "Panna nebo orel" (tehdy na jejich penězích hlava nebo loď).
Jeden z mýtů vypráví, že římští vojáci během ukřižování Krista hráli kostky o jeho oděvy.
EVROPA
Ve 14. století král Jindřich VIII. (sám byl velikým nadšencem této zábavy) hazard zakázal poté, když zjistil, že vojáci jeho armády stráví více času hraním hazardních her, než vylepšování svých bojových dovedností. Pro zajímavost: Když byla souzena jeho manželka Anna Boleynová a její bratr z incestu, byly šance 10:1, že dojde k jejich osvobození.
Loterie v Evropě vznikla proto, že nebyl odbyt pro drahé zboží, což se tedy řešilo tímto způsobem.
První britská loterie proběhla za královny Alžběty v roce 1569 a cenami byly stříbrně příbory a jiné cetky.
Sám Napoleon Bonaparte holdoval Blackjacku známému též jakou oko (v té době zvanou vingt-et-un).
Od roku 1683 funguje nejstarší kasíno na světě v Benátkách.
AMERIKA
V Novém světě si původní obyvatelé Ameriky mysleli, že gamblerství vymysleli a podporují samotní bohové, a proto oni sami aktivně hráli kostky (se švestkovými peckami namalovanými na černo a bílo) a vymysleli spoustu dalších her. Také sázeli na úrodu a na to, zda se nemocný z kmene vyléčí, či své nemoci podlehne.
Během revoluce byla federální loterie zdrojem příjmů pro Kontinentální armádu. George Washington si svůj první tiket koupil v roce 1793. V této době taky všechny státní vlády loterii schvalovaly. Z roku 1830 známe již 420 "sázkových kanceláří" po celém světě. Podvádět v této době znamenalo vystavit se riziku veřejného lynčování. Loterie se stala populárním způsobem možného přivýdělku během 18. a 19. století.
Po občanské válce došlo k reformě náboženství a většina her přišla o valnou část svých příznivců. Od roku 1910 se v Nevadě hazard začal považovat za těžký zločin.
Po opadu prvního strachu došlo ke zmrtvýchstání těchto her a v roce 1930 (došlo k legalizaci sázení na koňské dostihy) opět slavili comeback. Nevada v roce 1931 zrušila zákaz a takřka z písku pouště začala vyrůstat kasína (např. proslulé Las Vegas). Od té doby se kasína a odvolání zákazů šířilo všude.
V současnosti se gamblerství, které bylo v minulosti pokládáno za symbol prestiže, zvrtlo v nemoc současné populace.