1) Deklarace suverenity a nezávislosti každého státu Evropské unie


a) Každému státu Evropské unie se deklaruje jeho suverenita a nezávislost. Toto nesmí být popřeno ani odebráno kterýmkoliv dokumentem Evropské unie. 
b) Evropská legislativa nesmí popírat nedotknutelný statut státu jako takového.
c) Evropská unie je společenstvím nezávislých a suverénních států.
d) Evropská unie se nezakládá na jakékoliv ideologii, nýbrž na svobodném společenství nezávislých států a zájmech jejich obyvatel.
e) Ruší se jakékoliv financování či legislativní podpora propagandy ideologií.

Odůvodnění:
a) Domníváme se, že Evropská unie nedeklaruje suverenitu žádného jejího státu. Žádný dokument toto nezaručuje, a proto orgány EU mají možnost omezovat suverenity jednotlivých států. Tudíž dochází k možnosti federalisace a vytváření „superstátu“.
b) Evropská legislativa popírá nedotknutelný statut státu, vizte dokumenty Lisabonská smlouva a jiné. Omezuje společenství států například tím, že ubírá váhu hlasu státu kvůli nižšímu počtu obyvatel.
c) Evropská unie se snaží vytvářet „superstát“, zavádí prvky federalisace, nekontrolovatelně soustředí moc. Toto je v naprostém protikladu původní myšlenky evropského společenství.
d) Evropskou unii a její orgány stále více ovládají ideologie, na kterých se Unie a zájmy Unie dnes staví. Jedná se například o enviromentalismus, socialismus či europeismus.
e) V zájmu těchto ideologií se šíří propaganda, která obsahuje nepravdy a nebezpečně propaguje, nadřazuje a upřednostňuje Evropskou unii.

2) Odstoupení od Lisabonské smlouvy

Ruší se platnost Lisabonské smlouvy s okamžitou platností. Otázku dalšího směřování Evropské unie řeší bod č. 4.

Odůvodnění:
a) Lisabonská smlouva je do jisté míry opisem nepřijaté Ústavy EU.
b) Lisabonská smlouva omezuje suverenity jednotlivých států EU, přesouvá kompetence národních parlamentů na orgány EU.
c) Lisabonská smlouva federalisuje Evropskou unii, popírá nedotknutelnost státu jako takového, vytváří „superstát“, kdy EU (rozhodnutí orgánů EU) je nadřazena státům. Lisabonská smlouva je jakousi konstitucí evropského „nadstátu“.
d) Lisabonská smlouva uvádí v platnost nedemokratický „systém dvojí většiny“ při hlasování v Evropské radě, což vede k nedemokracii při rozhodování Rady, upřednostňování a omezování některých států, kdy omezuje statut státu jako takového.
e) Lisabonská smlouva umožňuje orgánům EU získat další nové pravomoci, dokonce nejasně definované.
f) Lisabonská smlouva zavádí úřad evropského ministra zahraničí a evropského presidenta, což považujeme jako znak federalisace Evropy a naprosto zbytečné.
g) Lisabonská smlouva rozšiřuje „doložku flexibility“, umožňuje Evropské radě přijmout opatření k dosažení „cílů Společenství“ a to i v případě, že Smlouva k tomu Unii nedává pravomoc. Toto platí pro veškeré cíle Evropské unie.
h) Lisabonská smlouva je nedemokraticky přijatým dokumentem, byla odmítnuta prvním referendem irského lidu a je naprosto absurdní dokument nechat projít jakýmsi „opravným referendem“. Dále bylo některým zemím referendum odepřeno, na základě obav z minulého odmítnutí Ústavy EU, byť se jedná o dokument stejné váhy. Takový dokument je nedemokraticky přijatý.
i) Lisabonská smlouva omezuje jednotlivému státu vetovat rozhodnutí Evropské rady.
j) Lisabonská smlouva přináší zbytečnou byrokratickou zátěž.

3) Redukce evropské „superstátní“ moci exekutivní a legislativní

a) Evropský parlament má právě 10 zástupců každého suverénního státu Evropské unie, kteří jsou voleni na dobu 5 let. Demokratický mechanismus volby svých zástupců lidem si volí jednotlivé členské státy. Poslanci jsou plně odpovědni lidu státu, za který byli demokraticky zvoleni.
b) Každý poslanec koná dle svého nejlepšího vědomí a svědomí, v zájmu svobodných a demokratických principů. Zaručuje se svoboda každého jednotlivého poslance při hlasování.
c) Sídlem orgánů Evropské unie je Brusel.
d) Legislativní návrhy Evropskému parlamentu předkládají poslanci Evropského parlamentu.
e) Evropský parlament činí legislativu takovou, která nebude popírat statut státu jako takového, bude demokratická pro trh a která bude v nejlepším zájmu všech obyvatel společenství států Evropské unie.
f) Ruší se orgán Evropská komise.
g) Ruší se orgán Evropská rada jako orgán Evropské unie. Úkoly Evropské rady přecházejí na Evropský parlament. Diplomatické úkoly Evropské rady přechází na exekutivní moc jednotlivých států.
h) Změny v exekutivní a legislativní moci Evropské unie se zavádějí od 1. ledna 2011.

Odůvodnění:
a) Evropský parlament ztrácí smysl při nadměrném počtu svých členů a nadměrném stavu legislativy, byrokracie. Moc Evropského parlamentu pak de facto přechází na jednotlivé politické frakce, nikoli na jednotlivé zvolené poslance.
b) Evropská legislativa je nadřazena legislativám jednotlivých států. Evropská legislativa bývá mnohem horší a nekvalitní oproti původním, nyní podřazeným, legislativám. Vizte případ Velké Británie.
c) Evropská legislativa narušuje soudní systémy jednotlivých států, což považujeme za velmi nebezpečné.
d) Poslanci Evropského parlamentu v současnosti hlasují „ano“ – „ne“, aniž by věděli o čem. Vědět, o čem se v současnosti hlasuje, je při současném množství fakticky nemožné. Poslanci hlasují tak, jak jim doporučí jejich politická frakce. Tento způsob je naprosto nedemokratický, zrazuje voliče evropských poslanců.
e) „Státní moc“ Evropské unie je nadřazena státním mocím jednotlivých států. Toto popírá nedotknutelnost států jako takových. Státní moci jednotlivých států se stávají stále více podřadnými neprůhlednému celku.
f) Evropská komise je demokraticky nelegitimní. Nekontrolovatelně soustředí moc. Vykazuje se pohnutou minulostí svých členů, netransparentním jednáním (považujeme za naprosto absurdní), neschopností odolávat lobby.
g) Evropská komise je jako orgán naprosto zbytečná. Její úkoly a pravomoci může zastávat Evropský parlament, a to za mnohem demokratičtějších a průhlednějších podmínek.
h) Evropská rada je jako orgán Evropské unie nepotřebná. Současná jednání členů Evropské rady se nemusí opírat o Evropskou unii, nýbrž o jednotlivé státy jako takové. Podpoří se tím statut státu jako takového, tedy jakýsi důkaz Společenství států. Tedy toho, že státy jsou schopny se domluvit mezi sebou sami, bez vyššího jednotícího orgánu. Jedná se o vyšší stupeň demokracie. Finanční prostředky budou ušetřeny.
i) Důvodem redukce a reformy evropské moci exekutivní a legislativní je také špatné hospodaření orgánů EU, kde plýtvání, zpronevěra, korupce, protekce, zastrašování je praxí. Proto činíme systém průhlednějším, demokratičtějším.
j) Evropské orgány mají nepřiměřeně nadměrné náklady. Plýtvají penězi obyvatel Evropské unie.
k) Účty orgánů Evropské unie auditem ani jednou neprošly za posledních 8 let.
l) Evropské orgány zvyšují byrokracii.
m) Evropské orgány jsou odrazem jakési „evropské státní moci“. Zásadně odmítáme evropský stát. Jsme pro udržení evropského společenství států.
n) Sdílené hodnoty evropských států jsou čím dál těsnější, před čímž důrazně varujeme.

4) Deklarace svobodného ekonomického společenství států Evropské unie

a) Deklaruje se svobodný volný trh pro všechny občany států Evropské unie dle demokratických kapitalistických a svobodomyslných zákonitostí.
b) Bod 4)a) nesmí být žádným evropským orgánem odpírán, omezován a regulován. Tato legislativa je nadřazena státním legislativám vzhledem ke smyslu Společenství.
c) Hospodářská politika se odvíjí od zájmů jednotlivých států a jejich obyvatel.

5) Deklarace Evropy svobody a demokracie

a) Deklaruje se evropské společenství států. Evropská moc nesmí být zneužívána k centralizaci moci, popírání jednotlivých suverenit členských států.
b) Moc Společenství je svěřena lidem v každém členském státu Evropské unie.

Odůvodnění:
a) Snaha evropských orgánů o prosazování ideologie euronacionalismu.
b) Snaha evropských orgánů o omezování svobodného slova.
c) Praxí Evropské unie bohužel je, že demokracie se dostává do kontrastu s byrokracií.
d) Hovoří se (a v praxi je to viditelné) o tzv. postdemokratickém věku.
e) Současný stav Evropské unie je v kontrastu s původní myšlenkou Společenství.