Výjezdem do Španělska jsem sice ztratila rok školy, který budu muset v Čechách dohánět a také jsem přerušila některé vztahy s mými českými kamarády, ale naopak jsem se naučila nový jazyk, umím teď jednat s různými lidmi, zvládnu si sama řešit své problémy a také žádat o rady. Získala jsem nové kamarády a spoustu nových zážitků.

Byla jsem nejdřív dost nervózní z toho, jak se mi podaří se začlenit v nové škole, zvlášť kvůli jazykové bariéře (já neuměla španělsky a moji noví spolužáci odmítali mluvit anglicky) a byla mi moc milá přítomnost dvou německých studentek, které se nacházeli ve stejné situaci. Ale už po prvním měsíci jsem se cítila jistěji, v jazyce i ve společnosti spolužáků. Byla mi pak ale nabídnuta změna třídy na přírodní vědy, takže vše začalo od začátku, naštěstí studenti v mojí nové třídě byli velmi milí a hned první den mi udělali místo mezi sebou, abych nemusela sedět sama, starali se o mě a ochotně mi vysvětlovali všechno, čemu jsem nerozuměla.

S mojí hostitelskou rodinou jsem byla moc spokojená, naše vztahy byly téměř rodinné, jen o něco rezervovanější. Někdy bylo soužití náročné, hlavně psychicky, ale všichni jsme se snažili, aby nám to klapalo a abych se u nich cítila dobře.

Od začátku jsem třikrát týdně chodila na volejbal a zbylé dny jsem trávila doma. Později mi místní tatínek omezil internet, což mě donutilo najít si na každý den nějakou činnost a půjčit si kolo, abych byla mobilní (a neutrácela tolik za autobus). Víkendy jsem trávila s rodinou, s místními kamarády nebo s ostatními studenty a dobrovolníky z AFS, což je organizace, která mě sem vyslala.

A jak zvládám španělštinu? Když jsem přijela, uměla jsem pouze: „Hola, me llamo Zuzka. Tengo 17 aňos. Soy de la Republica checa y no hablo espaňol." a měla jsem velké štěstí, že jsem v rodině, kde umí všichni anglicky, což není v jižním Španělsku obvyklé, takže počáteční komunikace probíhala v angličtině. Ve škole jsem se ale musela domluvit španělsky, protože spolužáci už angličtinu tolik neovládali a navíc po mně učitelé vyžadovali zapojení do výuky a plnění všech úkolů. Rodina i kamarádi mi ochotně vysvětlovali každou nejasnost, takže teď už se bez problémů španělsky domluvím. Ve studiu bych určitě chtěla nadále pokračovat i tady v Čechách.

Jak už jsem psala, na tento program jsem jela přes organizaci AFS a byla to dobrá volba, jelikož mi vždy se vším pomohli a i všechny akce, které pro nás organizovali AFS dobrovolníci, jsem si moc užila a patří k těm nejlepším zážitkům tohoto roku.

Vrátila jsem se domů bohatší o mnoho kamarádů, zážitků, zkušeností, vědomostí i kilogramů :-)