Více či méně přátel? Nebo úplně bez přátel? Jsou si lidé díky moderním komunikačním prostředkům blíž než dřív?
„Crrrrr!!" Ha, můj mobil....a nová esemeska: „přijď okamžitě na icq." „Píp." Nahodím noťas, přihlašuji se na icq. Oou, dva zmeškané hovory na Skypu lehce přehlédnu, přečtu si 20 oznámení na svém Facebooku, zkontroluji svých 5 emailových adres a mezitím spokojeně odepisuji otravnému spolužákovi na icq.
Popsali jsme právě Vaše běžné odpoledne? Pokud ano, tak gratulujeme! Vítejte v jedenadvacátém století, v době, která propadla komunikačním prostředkům.
A to jsme se rozhodli změnit. Možná, že někdo namítne, že to není změna v pravém slova smyslu, pozitivní proměna však u některých z nás nastala. Ale o tom až později.
Nastíním Vám modelovou situaci, která se Vám naskytne, pokud překročíte práh třídy 5. C Gymnázia v Moravských Budějovicích. Jednoduše zmatek. Ten má mobil u ucha a hlasitě se s kýmsi dohaduje. Ta zběsile ťuká nejaktuálnější drby na Facebook a ty dvě sedící na opačné straně třídy neváhají a samozřejmě bleskurychle „lajkují" a komentují. Támhle ty dvě, sedící spolu v lavici si raději píší přes icq a korunu tomu nasazuje slečna, která cosi neodkladného řeší na svém notebooku.
Největší paradox je v tom, že i my tři (Simča, Šárka, Jitka) jsme se k této soutěži dostali pomocí všemocného komunikačního média- internetu. A proč právě toto téma? Vzhledem k alarmující situaci u nás ve třídě (nebuďme naivní, nejenom u nás ve třídě) a mezi vícero věkovými skupinami se nám zpracování tohoto tématu zdálo nejpřínosnější.
A jak tedy „na věc?" Nejprve proběhla dotazníková kampaň, ve které jsme oslovili vybrané třídy našeho Gymnázia a také třídy Střední odborné školy. Otázky se týkaly především toho, kolik času tráví naši respondenti s přáteli, popřípadě sportem a na druhou stranu, kolik času tráví na internetu, nebo do jaké míry „se věnují" svému mobilnímu telefonu. Výsledky, které jsme vyhodnotily, byly doslova alarmující. Více času se tráví na internetu než s přáteli, ke komunikaci nám slouží cca 270 sms zpráv měsíčně a s telefonem u ucha strávíme v průměru asi 54 minut. S přáteli strávíme sice jen o chlup méně času (2,48 hod) než na internetu (2,7 hod), přesto si však myslíme, že by to mělo být naopak.
21. červen 2011, 9:55 hodin, učebna 105 moravskobudějovického gymnázia:
Den studentské konference. (Co to je? Ve zkratce řečeno: prezentace těch nejlepších studentských prací, čili obrovská čest pro každého, kdo se může zúčastnit nejen jako posluchač, především jako prezentující.) Studenti se začínají scházet do učebny, kde se za malou chvíli odehraje prezentace námi získaných výsledků s proložením ukázek z tematicky zaměřeného filmu. Stěžejní bod plánu je diskuse zúčastněných. Je položena základní otázka „Jsou si lidé díky moderním komunikačním prostředkům blíž než dříve?". Účastníci jsou rozděleni do 2 skupin. Skupina u oken sepisuje argumenty, kterými by podpořili odpověď NE na danou otázku, druhá skupiny argumenty opačné. Následně probíhá moderovaná diskuse, kterou vlastně téměř nebylo třeba moderovat, protože studenti byli bezprostřední a nebáli se vyjádřit vlastní názor. Za toto jim ještě jednou děkujeme a velmi si jejich aktivity vážíme.
Jirka: „Zjistil jsem, že u počítače trávím až přehnaně moc času. Nemám jiné aktivity, ale spíš bych to všechno připsal své lenosti"
Jak celá naše prezentace probíhala, můžete shlédnout na videu nebo na fotkách.
Velice poučný byl i film, který jsme pouštěli jako názornou ukázku toho, do jakých extrémů (u některých je to bohužel denní rituál) může vést závislost na komunikačních prostředcích.
Míša: „Teď už vím, že závislost na komunikačních prostředcích vede k tomu, že když se lidé sejdou naživo, nemají si už co říct, vztahy mezi nimi nejsou tak vřelé."
A jak naše diskutování dopadlo?
Všichni účastníci se víceméně shodli na tom, že ačkoliv se v dnešní době bez mnohých komunikačních prostředků neobejdeme, rozhodně není na místě trávit na mobilu nebo na počítači veškerý svůj volný čas. Jistě je nutné dodat na závěr odpověď na naši otázku, položenou v úvodu, tj. „Jsou si lidé díky moderním komunikačním prostředkům blíž než dříve?" Po pravdě řečeno, účastníci váhali se svojí odpovědí. Shodli se na tom, že člověk má dnes sice více „přátel", otázkou ovšem zůstává, zdali jsou to přátelé v pravém slova smyslu. „Máme sice více přátel, ale rozhodně si nejsme tak blízcí." zaznělo z úst mnohých účastníků. Toto tvrzení však vlastně znamenalo odpověď NE na původní otázku.
Dalším námětem k diskuzi by mohla být otázka, zda regulovat čas trávený u počítače, a když, tak jaká by byla hranice pro čas trávený na počítači.
Diskuse nejen se spolužáky na toto téma byla jistě velice plodná a určitě splnila naše očekávání, nutno ale dodat, že původní záměr na realizaci tohoto projektu byl jiný. Mělo se jednat o den bez moderních komunikačních technologií. Ovšem, jak se v průběhu příprav zjistilo, takto pořádaný den bychom samy nebyly schopny po technické stránce zajistit, proto jsme „sáhli" po diskusi a rozhodně toho nelitujeme. Je dobré zjistit názory ostatních, třebaže se některé dosti lišily od názorů našich.
A co říci závěrem? Važme si svých opravdových přátel. Vždyť právě s opravdovými přáteli - z masa a kostí - se dá přeci zažít mnohem více zábavy, a právě s nimi stojí za to žít i offline!
