Většinu plochy Arktidy zaujímá Severní ledový oceán, převážnou část roku zamrzlý nebo s plovoucími ledovými krami, které cirkulují kolem pólu. Zbytek připadá na severní okraje Evropy, Asie, Grónska a Severní Ameriky včetně přilehlých ostrovů.
Arktida ukrývá 90 miliard nevyužitých barelů ropy. Tvrdí to americký geologický průzkum. To je stejné množství, které tvoří celé známé ruské rezervy. A co víc, oblast obsahuje dokonce třikrát víc zemního plynu. Těžba ale v Arktidě vyvolává kontroverze kvůli dopadům na životní prostředí. Informovala o tom BBC.
Měli bychom si položit otázku: Chránit dál toto území a zákázat těžbu, nebo těžit a pomoci tání ledovců a zatopení tak některých přímořských měst a zničení Arktické fauny a flory.
Hnízdění arktických ptáků začali ovlivňovat dravci, kterým těžba ropy poskytla nový domov.
Infrastruktura, která provází těžbu ropy v Arktidě, poskytuje vhodné životní prostředí liškám, havranům a rackům. Tito dravci rádi využívají těžební konstrukce jako útočiště nebo jako pozorovatelny a jejich počet v některých oblastech výrazně narůstá. V Prudhoe Bay na Aljašce, kde se těží velké množství ropy, jejich počet vzrostl natolik, že si odborníci z Wildlife Conservation Society začali dělat vážné obavy o zdejší ptačí hnízdiště.
Během uplynulých 4 let monitorovali více než 2000 hnízd. Zjistili, že strnadi severní (Calcarius lapponicus), kteří hnízdí v blízkosti těžebních zařízení, během sezóny o velkou část svých hnízd přijdou. Hnízda, která leží za hranicí 5 km od těžby ropy, zůstávají prakticky nedotčena. Podobné výsledky vědci zjistili také u dvou druhů lyskonohů. Studie tak poskytla další doklad o tom, že těžba ropy nenarušuje jen migraci sobů, ale celý unikátní ekosystém Aljašky.
Zaslepená chtivost politických vůdců nezná mezí. Místo toho, aby se angažovali v úsilí o zmírnění devastace životního prostředí a připravili občany na nevyhnutelné následky klimatických změn, zaměřují svou pozornost na Arktidu, odkud by rádi pro sebe ukořistili vše, co se ukořistit dá. Američané, Kanaďané, Dánové, Rusové, Norové i další národy v regionu se pustili do otevřeného boje o zdroje nerostných surovin za polárním kruhem.
Za posledních 20 let se ledová krusta kolem severního pólu ztenčila o 46 procent. Letošní výzkum vědců z Cambridgské univerzity zaznamenal zásadní změny v cirkulaci mořských proudů u grónského pobřeží a za pravděpodobnou označil možnost, že akcelerující oteplení by mohlo arktický ledový příkrov rozpustit kompletně už do roku 2020. Myslím že se těžbě ropy nevyhnem, jelikož takové zásoby jsou potřeba.
Všem racionálně uvažujícím jedincům musí být jasné, že křehký přírodní systém Arktidy je neúnosně konzumní lidskou společností odsouzen k záhubě. Těžba ropy ve vysokých zeměpisných šířkách je zatím záležitostí velice drahou a složitou. Změna klimatických podmínek dává ropným koncernům naději. Je to naděje doufající v další zisky a neměnnost současného přístupu k životnímu prostředí. Naděje jiných lidí může být odlišná. Já osobně věřím, že klimatické změny budou razantní a způsobí rozpad civilizačních struktur. Člověk bude přinucen hledat jiný model společenského fungování a možná konečně i zjistí, jak žít prostý a přitom smysluplný život na této planetě.
Zdroje:
http://gnosis9.net/view.php?cisloclanku=2005080011
http://cs.wikipedia.org/wiki/Arktida
http://ekolist.ecn.cz/clanek.shtml?AA_SL_Session=585ceba9a651f611c3140f31356b6f2ocache=invalidate&sh_itm=d988ca899e351ca5b5f0f308433f41f0&add_disc=1
http://ekonomika.ihned.cz/c1-26072830-vyzkum-v-arktide-lezi-stejne-ropy-jako-v-celem-rusku
