Sociální podnikání obecně

 Sociální podnikání je v České republice poměrně novou záležitostí, a proto nejsou pro tyto firmy stanoveny zcela jasné a srozumitelné zákony. Ovšem to by nemělo být problémem už jen proto, že v zemích Evropské Unie tyto firmy fungují pozitivně a nejen v sociálním komplexu, ale i v ekonomickém.

Důležitým aspektem tohoto tématu je neplést si sociální podnikání se sociálními službami.:

o   Sociální podnikán: je podnik, který má cílem zisk a dotace jsou jejím posledním východiskem.

o   Sociální služby: jsou pouze dotovány, nejsou určeny pro tvorbu zisku.

Sociální podniky přispívají k zlepšení mezilidských vztahů a také samozřejmě přinášejí zisk, který je velmi dobře využit. Hlavním kritériem sociálního podnikání je vykonávání veřejně prospěšné hospodářské činnosti.

Veřejně prospěšnou hospodářskou činnost si vysvětleme na názorném příkladě.

Představme si restauraci, ve které tvoří personál lidé s handicapem, v našem případě lidi na vozíčku.

·         Restaurace je přizpůsobena tak, že personál má dostatečný prostor pro pohyb po restauraci s vozíkem.

·         Nevyskytují se zde schody ani žádné podobné překážky pro personál.

·         Bariéry v těchto prostorech jsou upraveny tak, aby plnili svůj účel pro personál na vozíku a neomezovali příchozí hosty.

·         Vozíky mají navrhnuty tak, aby mohli odnést tolik jídel či nápojů, jako člověk bez vozíku.

·         Personálu je zde více než je obvyklé a to proto, aby mohli mít delší přestávky po namáhavém roznášení jídel.

·         Restaurace má vysokou návštěvnost už jen tím, že je velmi neobvyklá.

·         Zisky restaurace jsou natolik vysoké, že si tento sociální podnik nemusí žádat o dotace od státu.

·         Jako darem dostává mnoho příležitostí pro rehabilitace personálu (např. jednou týdně vstup zdarma do místního plaveckého bazéna.Za tento dar mají místní lázně reklamu přímo v restauraci.

Tato restaurace je hospodářsky prospěšná právě kvůli zaměstnávání lidí s handicapem. Dalšími podobnými firmami jsou například mateřské školky či vzdělávací instituce a další různé podniky zaměstnávající lidi s duševními chorobami nebo sociálním handicapem.

Rozlišujeme dva typy sociálního podnikání a to:

        I.            Sociální podnik určený pro vzdělávání sociálně slabých nebo mateřské či vzdělávací instituce určeny pro všechny společenské vrstvy.

      II.            Sociální podnik určený pro zaměstnávání lidí s různými sociálními handicapy.

Dobrý sociální podnik působí dobře nejen pro své zaměstnance, ale i pro celou ekonomickou stránku země a dobrý dojem na lidi samotné. Zvyšuje také sociální kontroly v dané lokalitě. Narůstá zájem o věci veřejné a především se pro mnoho lidí zlepšují životní podmínky.

Všechny tyto podmínky pro provozování sociálních podniků mají svá rizika:

·         Pro splnění pracovních podmínek je potřeba větší množství peněz.

·         Zaměstnanci těchto podniků nemají velké sociální ohodnocení.

·         Je potřeba si zažádat o dotace, které se velmi těžko získávají.

·         Provozovatel sociálního podniku musí mít příslušné živnostenské oprávnění a musí být vyškolen pro zacházení se sociální skupinou, se kterou chce spolupracovat.

·         Tento druh není jednoduchý také v tom, že jde v podstatě o dobročinnou záležitost, která se provozuje velmi těžko.

 

Důležité je, že by se tento způsob podnikání měl rozhodně podpořit a to v každé zemi Evropské unie.