

Projekt jsme organizovali jakožto první porevoluční generace, která má (či se blíží) dvaceti rokům. A Identita, protože jsme se snažili najít svoji Identitu. Celý projekt měl několik fází a vše vyvrcholilo v neděli 15. listopadu, abychom si připoměli 20. narozeniny svobody u nás. Během roku jsme stavěli křížovou cestu, vytvářeli komunitní web a také připravovali podzimní setkání. Podzimní setkání bylo klíčovou událostí celého projektu, k němu jsme celou dobu směřovali a dovolím si tvrdit, že se povedlo. Na setkání (viz plakát níže) byla přednáška o našem olešnickém rodákovi MUDr. Karlu Kašpárkovi, představení nového vydání knihy ,,Olešnické memento" zabývající se procesem z 50. let, kdy zde probíhala násilná kolektivizace a na závěr jsme my mladí představili křížovou cestu a komunitní web.
A jakou to má souvislost s eparlamentem? Zaprvé si myslím, že události (nejen) 17. listopadu byly v Evropě natolik zásadní, že je důležité o nich neustále mluvit a připomínat je všemožnými způsoby, i když se o podobném tématu v eparlamentu nehlasuje.Za druhé, v té době probíhalo v eparlamentu hlasování o zrušení vízové povinnosti pro země Balkánu. Jak konec vlády komunismu, tak rušení vízové povinnosti spojuje prvek integrace Evropy, který je velmi důležitý. Oba momenty, jak pád totality v ČR, tak případné omezení vízové povinnosti, přináší obyvatelům těchto zemí větší svobodu a více příležitostí, proto si myslím, že naše setkání se jasně vztahuje i k tématu, o kterém se v té době diskutovalo v eparlamentu.
Na projekt jsme dostali grant v rámci programu Make a Connection, který je pod Nadací rozvoje občanské společnosti a podařila se nám navázat spolupráce se samosprávou města (zdarma nájem kulturního domu a účast pana starosty na setkání) a se zástupci římskokatolické církve (pan farář) a Českobratrské církve evangelické (paní farářka). Jednalo se sice o formalitu, ale díky tomu lidé na pozvání reagovali kladněji a setkání se zúčastnilo120 lidí, což je v obci s 1750 obyvateli úspěch.
Přednáška o MUDr. Karlu Kašpárkovi, kterou měl p. Frámek (syn někdejšího poslance), vyvolala velké ohlasy. Mě běhal opravdu mráz po zádech. Nejprve mluvil o jeho dětství a konci 2.SV, poté se dostal ke Karlovým studiím a antikomustickém boji v ČR, dále mluvil o jeho útěku a práci v zahraničí, ve které se snažil o pád komunismu v Českolovensku a byli na něj vysazování agenti a čelil dalším hrozbám. Byl na přání americké administrativy ředitelem čs. sekce rádia Svobodná Evropa. V roce 2000 byl vyznamená prezidentem Spojených států Amerických. Zemřel v ústranní roku 2008.
,,Olešnické memento" Roku 1953 komunisté udělali na olešnicku
vykonstruovaný proces, protože lidé nechtěli vstoupit JZD. Komunisté lidi
zastrašovali, až dosáhli svého. Mnoho nevinných lidích bylo odsouzeno na dlouhá
léta do vězení, jejich rodiny vystěhovány a dva lidé byli popraveni.
Kniha popisuje osudy lidí, podmínky ve vězení a brutalitu komunistického režimu
a jejich metody, které většinou převzal ize SSSR. Jedná se o druhé, doplněné
vydání. První vydání vyšlo krátce po revoluci, kdy nebyl přístup ještě ke všem
archvům. Obě knihy sepsal pamětník Josef Novotný a na druhém se podílela i
doktorandka historie Marie Bočková. Po krátké prezentaci se rozhořela emočně
velmi silná diskuze.
Další součástí odpoledne byla prezentace netradiční křížové cesty http://identita20.unas.cz/ a komunitního webu pro olešnicko http://olesnicko.ning.com, tedy prvků, které mají sjednocovat. Více o křížové cestě i komunitním webu najdete na uvedených istránkách. Během celého slavnostního odpoledne bylo připraveno důstojné občerstvení a byla zde možnost k diskuzi, což mnozí účastníci, zejména pamětníci, s radostí uvítali a ocenili. V zadních prostorách kulturního domu byla výstava věnovaná MUDr. Karlu Kašpárkovi a panoramatickým fotografiím křížové cesty.
Na závěr bych chtěl ještě jednou zmínit, že jsme sice nevykázali žádné grafy, ale utvořili jsme prostor pro setkáni a diskuzi pamětníků, kvalitní zázemí pro poučení naší mladší generace a celkově důstojnou oslavu 20. výročí demokracie. Připoměli jsme, že svoboda a demokracie není samozřejmostí a na druhou stranu jsme také jasně dokázali, že ta mladá generace není uplně k zahození, jak si mnoho lidí myslí.






