CÍL PROJEKTU:
Hlavním cílem naší ankety bylo zjistit, jakým způsobem studenti nižších ročníků SŠ nebo vyšších ročníků ZŠ uvažují o své budoucnosti, kolik z nich má jasno v tom, co by chtěli po studiu dělat, jak přemýšlí o své budoucí práci, jestli se takovými otázkami zabývají už v tomto věku. Vycházely jsme z našich vlastních myšlenek o budoucnosti a chtěly jsme mít porovnání s širším okruhem našich vrstevníků. Předpokládáme, že ne všichni z nich se touto otázkou zabývají už na ZŠ nebo nižších ročnících SŠ a že představy či sny mohou mít do značné míry zkreslené nebo neúplné kvůli nezkušenosti v oblasti práce a absencí hlubší vědomosti v evropském pracovním trhu. Nechtěly jsme se pokoušet jim sdělovat nějaká fakta formou přednášky nebo se je snažit nějak informovat, ani si nemyslíme, že by to bylo pro tuto věkovou skupinu účelné. Několika krátkými otázkami v dotazníku jsme se pokusily studentům předložit toto téma jako problém k zamyšlení, zvýšit jejich zájem o svoji další budoucnost a pokusit se je motivovat k vymezení vlastních zájmů, ujasnění hodnot a třeba i samostatnému vyhledávání informací ohledně práce vůbec a práce jinde v Evropě. Protože při řešení této problematiky ve vlastním životě jsme zjistily, že ono vymezení zájmů a ujasnění priorit není záležitostí pěti minut, ale spíše pěti let nebo že to může trvat i celý život, vybraly jsme takto mladou skupinu lidí.
REALIZACE
Jak naše anketa vznikla? Než jsme vymyslely konkrétní podobu projektu, rozpoutala se diskuze o našich vlastních představách práce, o tom, čeho bychom chtěly dosáhnout, jak by měla vypadat naše ideální cesta životem, o vzdělání, zaměstnání, cestování, přínosech zahraniční pracovní zkušenosti a o našich snech, které se možná nikdy nesplní. Ale došly jsme k závěru, že je pro nás velmi důležité tyto sny mít a moci se něčeho držet, o něco se snažit a někam směřovat. Uvědomily jsme si, že v některých věcech nemáme vytyčené konkrétní cíle, které by nám usnadňovaly volbu priorit při rozhodování mezi našimi aktivitami. Uvedu konkrétnější příklad – v blízké době nás v škole čeká volba povinně-volitelných seminářů pro příští dva roky. Chtěly bychom si vybrat takové předměty, které budou využitelné pro naše další studium a pro naši práci. Stejně tak si budeme volit i hlavní a vedlejší jazyk. Na naší škole jsme doposud měli stejnou hodinovou dotaci pro dva jazyky, ale od příštího roku nám přibudou hodiny hlavního a naopak se sníží počet hodin vedlejšího jazyka. Chtěly bychom si zvolit hlavní jazyk tak, abychom jej při své případné práci v zahraničí využily co nejlépe…
VYHODNOCENÍ
S vyhodnocováním prvních vyplněných dotazníků jsme si zpočátku lámaly hlavy a měly jsme pocit, že takovou horu papírů přece nemůžeme zvládnout vyhodnotit! Ale po chvíli jsme vyhodnocováním začaly bavit a některé odpovědi nás opravdu rozesmály… Například odpověď na otázku „Která země v Evropě je pro tebe nejlákavější a proč?“ několik studentů odpovědělo „Amerika“.
U škol jsme sledovaly, jestli jsou zaměřené na nějaký konkrétní obor, nebo všeobecné. U zaměřených škol podle předpokladů většina studentů chtěla pokračovat v oboru zaměření své školy, ale překvapily nás některé výjimky – například z francouzského gymnázia odpověděli někteří studenti, že nejlákavější zemí je pro ně Itálie, Polsko, Švédsko, Řecko nebo třeba Irsko, tedy že neplánují pobyt ve Francii, přestože ve francouzštině jsou schopni rozumět i předmětům jako matematika nebo chemie. Stejně tak ne všichni studenti z matematické třídy plánují pracovat v matematickém oboru, ale třeba i v oboru sport či hudba.
Potvrdila se naše hypotéza, že mladší studenti odpověděli na naší otázku „ Přemýšlel jsi o své budoucnosti?“ častěji „ne“ než studenti z vyšších ročníků. Ale přesto nás velmi překvapilo kolik našich vrstevníků odpovědělo záporně, přestože si myslíme, že je to v našem věku časté téma.
Je asi dáno věkovou skupinou, ve které jsme průzkum prováděly, že do otázky problematiky odjezdu do zahraničí se celkem často objevovalo odloučení od rodiny.
Další překvapivou, i když ne tak častou, odpovědí pro nás bylo diskriminace cizinců či problematika se zákony. Nejsme schopny přesně určit na kolik je pro studenty, kteří to napsali, reálné riziko, že takovéto problémy opravdu nastanou. V zemích Evropské Unie by neměl být tak velký problém vycestovat, ale samozřejmě ojediněle se mohou naskytnout případy, kterým daná země práci neumožní.
U otázky týkající se přínosu zahraniční zkušenosti jsme si všimly, že někteří lidé rozdělují pojmy „noví přátelé“ a „nové kontakty“, dokonce některým jde spíše o kontakty a rozjezd své kariéry. Potvrdil se nejčastější předpokládaná odpověď, že studenti jezdí do zahraničí za zlepšením jazykových schopností a zkušenostmi. Na druhou stranu jsme očekávaly více odpovědí ohledně hlubšího a kvalitnějšího vzdělání. Takto odpovědělo jen pět studentů.
K otázce ohledně nejvhodnějšího věku pro vycestování se nejčastěji studenti vyjádřili, že je to během a po vysoké škole. Překvapilo nás, že jen tři odpovědi zněly „kdykoliv“.
Naše anketa nás seznámila s novými pohledy mladých lidí na cestování za prací a vzděláním po Evropě a obohatila nás o jejich názory, které mohou být inspirativní i pro nás. Myslíme si, že se nám povedlo některým studentům tento problém přiblížit - minimálně jsme v některých třídách rozpoutaly diskusi na toto téma.
